Štola Starý Martin

Provozní doba a ceník vstupného

Prohlídková štola Starý Martin je v provozu po celý rok. V letním období, tzn. od června do konce září, je možné navštívit štolu denně, v zimním období, tzn. od října do konce května je otevřeno vždy v pátek, sobotu a v neděli. Na konci prosince, ve sváteční čas, je štola zavřená. Výjimky nebo změny v provozní době jsou včas zveřejňovány na webu Města Krupka. 

Provozní doba

Letní období 1. 6. – 30. 9.: denně od 9.30 do 16.00 hodin; červenec a srpen do 17 hodin.
Zimní období 1. 10. – 31. 5.: pátek od 11.30 do 16.00 hodin, sobota a neděle od 9.30 do 16.00 hodin.

Začátky prohlídek:
v 9.30; 10.30; 11.30; 13.00; 14.00; 15.00; 16.00 a v červenci a srpnu v 17.00 hodin.

Polední přestávka: od 12.30 do 13.00 hodin.

Vstupné

Dospělý: letní 130 Kč, zimní 100 Kč
Student, senior +65 (na základě platného dokladu): letní 80 Kč, zimní 50 Kč
Dítě do 15 let:  letní 50 Kč, zimní 40 Kč
Školní výprava / školák: letní i zimní 25 Kč (pedagogický doprovod platí plné vstupné)
Ostatní výpravy / 15–20 osob: letní 1 800 Kč, zimní 1 400 Kč. 

V měsíci květnu platí letní sazba vstupného.

Prodej vstupenek on-line

Prohlídka se rezervuje a platí přes rezervační systém na webu: http://www.montanregion.cz . Návštěvníci se vstupenkou zaplacenou online budou mít přednost před právě příchozími, kteří si zakoupili vstupenku na pokladně. K odbavení on-line vstupenky je nutné dostavit se na pokladnu štoly alespoň 15 minut před začátkem prohlídky. Výpravy platí na pokladně na základě telefonické rezervace.

Pokyny pro návštěvníky

Dětem do 5 let není z bezpečnostních důvodů vstup do podzemí povolen. Minimální počet návštěvníků na prohlídku jsou 2 dospělé osoby + průvodce. Maximální počet návštěvníků na prohlídku je 20 osob. K návštěvě podzemí se doporučuje teplé oblečení a pevná obuv. V areálu štoly je k dispozici venkovní muzeum hornické techniky, parkoviště, WC, čekárna, venkovní terasa a prodej suvenýrů. Přímo u štoly je autobusová zastávka MHD, linka 484 Teplice-Fojtovice.

Kontakty 

Štola Starý Martin
Tel.: +420 417 822 154 nebo +420 724 260 711
E-mail: stola@visitkrupka.cz

Provozovatel
Město Krupka, Mariánské náměstí 32, Krupka
Tel.: +420 417 861 131 (úsek cest. ruchu); E-mail: info@mukrupka.cz

Hlavní zajímavosti

Oblast okolo Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, je pokládána za nejdříve dobývané naleziště cínu ve střední Evropě. Prohlídková štola Starý Martin v revíru Steinknochen je hornickou památkou prvořadého významu, důlní dílo sleduje cínonosnou žílu Lukáš, která se svou směrnou délkou kolem 2 kilometrů, patří k nejdelším cínovým rudním žilám ve střední Evropě. Prohlídková trasa provází návštěvníky 800 let dlouhou historií těžby cínu. Od průvodců se dozví, jak se štoly razily a vyztužovaly, podívají se na ukázky různých způsobů dobývání cínové rudy, zjistí, jak se narubaná hornina dopravovala na povrch a jak se tam upravovala. Zajdou také do skladu trhavin, kde si prohlédnou různé záchranné a dýchací přístroje. Součástí trasy jsou ukázky důlních kahanů, pracovních nástrojů, nářadí, oblečení i přileb horníků. Oblíbenou zastávkou je pramen štěstí nebo dědičná štola Dürrholz, která byla ražena již ve 2. polovině 15. století. Celá trasa o délce 1000 metrů (tam i zpět) je pohodlně schůdná a dobře nasvícená. K areálu štoly náleží venkovní muzeum historické i současné důlní techniky. 

Historie provozu štoly

Cínová žíla Lukáš patří k plochým rudním žílám, ve skále je uložená jako kra. Její mocnost se pohybuje od 15 do 50 cm a zdejší cínová ruda, zvaná kasiterit, má v nejbohatších úsecích až několikaprocentní obsah cínu a to bez nežádoucích přísad, např. arsenu. Až do poloviny 18. století se cínová ruda dobývala hloubením jam z povrchu. Roku 1864 koupili krupské doly báňští podnikatelé Lewald a Schiller, kteří zahájili ražbu štoly Starý Martin. Po čtyřech letech byla štola dlouhá již 227 metrů. Po smrti obou podnikatelů řídila těžbu cínové rudy vojenská správa, tzv. Militärbergbau Graupen. Ta nechala v roce 1916 zvětšit profil štoly a také položit koleje na dopravu důlními vozíky. Ještě téhož roku byla těžební práva prodána Škodovým závodům v Plzni. O tři roky později se novým majitelem dolů stal Hugo Mautner. V roce 1919 byly v provozu 3 poruby, na kterých pracovalo 120 horníků. Těžba byla zastavena roku 1923, ve štole probíhaly jen udržovací práce. Za 2. světové války byla z hlavní chodby ražena průzkumná díla, hledala se ložiska wolframu, který chtěli Němci využít pro válečné účely. Překop byl dokončen až do prostoru pod Komáří vížkou, ale očekávaných výsledků dosaženo nebylo. Na konci 60. let 20. století byla štola Starý Martin definitivně uzavřena. Nápad otevřít ji jako prohlídkovou trasu byl realizován v letech 1999 až 2000. Projekt finančně podpořila Evropská unie a dne 15. 9. 2000 byla zrekonstruová štola Starý Martin slavnostně otevřena.

Součást památky UNESCO

Roku 2015 byla štola Starý Martin spolu s dědičnou štolou Dürrholz prohlášena za kulturní památku. Jako hlavní montánní památka Hornické krajiny Krupka se roku 2019 stala světovým dědictvím, když byla jako součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsána na seznam památek UNESCO.