Prohlídky
Kostel sv. Prokopa i památník 313 obětí transportu smrti jsou po celý rok volně přístupné. Prohlídka ruiny kostela je možná pouze zvenku. Památník je pietní místo, prosíme návštěvníky o důstojné uctění památky obětí transportu smrti a o udržování tohoto místa jejich posledního odpočinku tak, aby bylo stálou připomínkou válečných hrůz i pro budoucí generace.
Místo, zvané Prokopka, kde se nachází torzo kostela sv. Prokopa a památník 313 obětí transportu smrti, leží za křižovatkou ulic Prokopská (vede do centra na Mariánské náměstí v Bohosudově) a Teplická (vede do historické části Krupky). Autem zde není možné parkovat, pouze zastavit. Obě kulturní památky jsou nejlépe dostupné pěšky nebo na kole.
Kontakt na vlastníka
Městský úřad Krupka
Tel.: +420 417 803 147 (infocentrum) nebo +420 417 803 131 (úsek cestovního ruchu); E-mail: info@mukrupka.cz
Historie kostela sv. Prokopa
Kostel sv. Prokopa je považován za jeden z nejstarších hornických kostelů v Krušnohoří. Byl součástí hornické osady zvané Kirchlice (Kirchles, Kirchlitz), která byla založena při Liščím potoku (Fuchsbach). Horníci tehdy získávali cínovou rudu rýžováním. Pracovali podél potoků, kde překopávali naplaveniny a vytěženou horninu pak proti proudu promývali v mělkých mísách. První písemná zmínka o obci Kirchlice je ze dne 18. července 1331. Jedná se o smlouvu, ve které jistý Friedl Widerangel prodává Těmovi I. z Koldic, tedy majiteli krupského panství, svůj statek v Kirchles včetně kostela sv. Prokopa a fary. Osada zanikla pravděpodobně již před vypuknutím třicetileté války, důvod není znám, je možné, že horníci po vyčerpání povrchových ložisek u Liščího potoka odešli hledat nová naleziště do hor. V krupské knize křtů není od roku 1624 o Kirchlitz jediný záznam. Samotný kostel, zasvěcený sv. Prokopovi, patronovi horníků, zemědělců a vinařů, musel být podle stavebních prvků a původních nástěnných maleb vystavěný někdy na konci 13. století. Do podoby, kterou známe z obrazů a fotografií, byl dokončen roku 1676. Na snímcích z 19. a počátku 20. století je patrná hřbitovní zeď s bránou a sochami sv. Petra a sv. Pavla. Hřbitov určený pro obce v okolí Krupky přestal sloužit v roce 1887, kostel sv. Prokopa byl uzavřen v roce 1895. Část vybavení byla tehdy přemístěna do kostela Nanebevzetí Panny Marie a do Vlastivědného muzea v Krupce. Sochy apoštolů, které zdobily hřbitovní bránu, byly přemístěny do kostela sv. Anny, kde jsou dodnes. Po požáru v roce 1939 zbyla z kostela sv. Prokopa ruina. Rekonstrukce a úprava zchátralého torza starobylého kostela proběhla v roce 1995. Na místě kapličky sv. Jana od zednického mistra Joana Jacoba Graditzsche z Krupky z počátku 18. století, jejíž zchátralé zbytky byly odstraněny při stavbě silnice roku 1841, se nachází památník 313 obětí transportu smrti.
V roce 1958 bylo torzo kostela sv. Prokopa prohlášeno za kulturní památku.
Památník 313 obětí transportu smrti
Společný hrob 313 vězňů koncentračních táborů, kteří přišli o život při transportu smrti v roce 1945. Památník obětem transportu smrti byl odhalen roku 1948 a je každoročně místem konání vzpomínkových akcí.
Pochody a transporty smrti
Pochody smrti probíhaly na konci 2. světové války, v letech 1944–45. Vězni z koncentračních táborů blízko fronty byli pod hrozbou okamžitého usmrcení nuceni jít mnohakilometrové pochody bez dostatku jídla a bez možnosti delšího odpočinku. Pochodovalo se ve dne i v noci za každého počasí. Vězni byli podvyživení, nemocní a vyčerpaní, neměli pořádné oblečení ani obuv. Ti, kdo už dál nemohli, byli zastřeleni. Transporty smrti probíhaly stejně, jen s tím rozdílem, že vězni se za nelidských podmínek přepravovali v přeplněných dobytčích vagonech.
Transport smrti v Bohosudově
Na konci války, dne 24. dubna 1945, zastavil transport smrti na nádraží v Bohosudově. Ve vlaku, vypraveném ze sběrného tábora Ammendorf/Osendorf u Halle, byli Češi, Poláci, Italové, Francouzi, Němci i Rusové. Při zastavení v Bohosudově je dozorci nahnali k vykoupání do nedalekých tůní, mnozí špinavou vodu také pili. Celkem 313 vězňů se do vlaku mířícího do Plzně nevrátilo. Zemřeli zde, daleko od svých domovů, na důsledky vyčerpání, tyfus i zápal plic. Těla mrtvých byla vhoznena do jámy opuštěného dolu Elbe poblíž trati. Po válce došlo k jejich exhumaci a uložení do hromadného hrobu naproti kostelu sv. Prokopa.
Současnost
Slavnostní shromáždění k výročí ukončení 2. světové války se každoročně koná na konci dubna u památníku 313 obětí transportu smrti pod záštitou Města Krupka. K organizátorům pietního aktu patří OV ČSBS Teplice, ČSBS Krupka, Jednota Československé obce legionářské teplického regionu, Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem a Severočeský letecký archiv Teplice.
