Kam v Krupce s dětmi
Pro rodiče s dětmi je v Krupce spoustu dětských hřišť. Přímo v centru jsou dvě dětská hřiště v parku Herty Lindnerové. Větší hřiště s prolézačkami, klouzačkou, houpadly a kolotočem jsou v Bohosudově na městském stadionu, na zahradě restaurace Na Střelnici a na terase restaurace MaxiClub Koloseum. Další menší hřiště jsou v Husitské ulici a u kostela sv. Anny. V Unčíně najdete herní koutek pro děti u restaurace Pod Kaštany a v Nových Modlanech je velké hřiště v ulici Pod Dolní drahou. Dětská hřiště jsou také na všech místních sídlištích. Velký krásný prostor pro ježdění na kole i s dětským hřištěm nabízí lesopark pod sídlištěm v Maršově. Relaxovat můžete také v novém parku Na Plovárně, který se nachází kousek od centra na místě bývalého koupaliště v ulici Nad Plovárnou.
PARK HERTY LINDNEROVÉ
Rozlehlý městský park přímo v centru města je určen pro všechny! Děti si zde užijí spoustu zábavy na dvou hřištích. Jedno je určené pro nejmenší děti, mají tu pískoviště, houpačky, klouzačku a houpadla. Větší hřiště s houpačkami, prolézačkami a skluzavkami je vhodné pro starší děti. V parku je oplocený prostor pro volné venčení pejsků s lavičkami a odpadkovými koši. Sportovci mají možnost využít víceúčelové hřiště na basketbal, volejbal a nohejbal. Klíče jsou po domluvě k vyzvednutí u obsluhy restaurace MC Koloseum, která se nachází u parku. Na několika místech jsou venkovní posilovací stroje. Posedět na lavičkách je možné v celém areálu parku, včetně u pomníku Herty Lindnerové nebo u jezírka. Busta Herty Lindnerové je dílem sochaře Pavla Kartáka. Park byl po revitalizaci slavnostně otevřen roku 2015.
PARK NA PLOVÁRNĚ
Městská plovárna v Krupce-Bohosudově
Původní městská plovárna u tvrziště Starý Dvůr měla podobu venkovského rybníka. Veřejná plovárna zahájila provoz v roce 1893. Pohlednice z 20. a 30. let 20. století ukazují přírodní koupaliště s dřevěným molem, kabinkami na převlékání a půjčovnou loděk.
Veřejné koupaliště
Postupem času přibyly houpačky a prolézačky pro děti, hřiště a stánek s občerstvením. Betonová nádrž byla vybudována před rokem 1970 v rámci akcí na zvelebování města. Koupaliště s velkým bazénem a brouzdalištěm bylo oplocené, při vstupu se v pokladně vybíralo vstupné. Na relax a opalování sloužily travnaté plochy. Uzavřené bylo v roce 2006, zastaralý areál nevyhovoval hygienickým normám ani bezpečnostním předpisům.
Iniciativa sdružení KRUPKA NAŠE MĚSTO
V roce 2018 iniciovali záchranu areálu členové sdružení KRUPKA NAŠE MĚSTO. Oslovili studenty vysokých škol, aby vypracovali návrhy na jeho budoucí využití. Prezentace jednotlivých studií proběhla formou konference na městském úřadě, kde byly následně návrhy a modely studentů ČVUT, Univerzity Karlovy a ČZU vystaveny. Veřejným hlasováním obyvatel Krupky byl vybrán návrh Jana Trpkoše z Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Projekt Revitalizace areálu bývalé městské plovárny
Cílem projektu byla komplexní revitalizace nevyužitého území a vybudování oddychové zóny. Projekt financovalo Ministerstvo financí ČR z programu Řešení ekologických zátěží v rámci odstraňování starých ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a Město Krupka. Stavební práce dodala společnost Metrostav DIZ s.r.o.
Park Na Plovárně
Veřejný park s přírodním jezírkem, dětským hřištěm a workoutovým sportovištěm byl slavnostně otevřen 29. srpna 2024.
Prohlédněte si dětská hřiště a parky
HERTA LINDNEROVÁ
Herta Lindnerová se narodila dne 3. listopadu roku 1920 v Bohosudově do smíšeného manželství. Otec Heinrich byl německé národnosti, matka Anežka české. Vyrůstala v době, kdy se většina německých starousedlíků v pohraničí hlásila k Henleinově SdP (Sudetoněmecká strana, začleněná roku 1938 do NSDAP), podporované hitlerovským Německem. Našlo se zde však i mnoho Němců, kteří zastávali protinacistické názory. Mezi ně patřil i Heinrich Lindner, horník a aktivní člen komunistické strany. Herta byla již od dětství ovlivněna jeho politickým smýšlením. V 17 letech se podílela na vedení bohosudovské pobočky Německého svazu mládeže, který úzce spolupracoval s Komunistickým svazem mládeže. Hlavní ideovou náplní svazů bylo šíření protihitlerovských myšlenek, snaha o porozumění mezi Čechy a Němci. Po přijetí Mnichovské dohody roku 1938, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu, se zde české obyvatelstvo stalo národnostní menšinou, která neměla žádná práva. Vše české bylo zakázané. Začalo také hromadné pronásledování a zatýkání antifašistů, ať už českých či německých. Hertu, která pracovala jako prodavačka v Drážďanech, zapojil do odboje její otec. Podílela se na přípravě a distribuci letáků, vybírala peníze na podporu rodin zatčených kolegů, působila jako „spojka“ mezi Drážďany a odbojovou skupinou vedenou bývalým starostou Ústí nad Labem Leopoldem Pölzlem. V roce 1940 spoluzakládá se svými přáteli horolezecký spolek s názvem „Lindenbrüder“ (Lipoví bratři). A stává se jeho vůdčí osobností. Parta mladých „horolezců“ do hor opravdu jezdila, a to hlavně proto, aby tam ve skalách budovala, doplňovala a vybírala tzv. mrtvé schránky, úkryty na vzkazy a ilegální materiály. K Lipovým bratrům patřilo 29 mladých lidí z Teplicka, Mostecka a Ústecka. Od roku 1941 prodává Herta Lindnerová v lahůdkářství Franze Sedlaka v Teplicích-Trnovanech, odkud jezdí domů, k rodičům do Bohosudova. Večer 26. listopadu 1941 vpadlo k Lindnerům liberecké gestapo a odváží Hertu i jejího otce. Dne 12. března 1942 byla Herta a s ní čtyři její spolubojovníci, převezeni do berlínské věznice pro politické vězně Plötzensee. Při soudním procesu, který se konal 23. listopadu 1942 u berlínského lidového soudu, byli obžalováni z velezrady ve prospěch nepřátel nacistické Říše, z organizování komunistické propagandy, z přípravy a distribuce letáků, z vybírání finančních prostředků pro ilegální stranickou organizaci a podporu osob pronásledovaných nacistickým režimem. Rozsudek zněl: trest smrti. Dne 29. března 1943 vedou Hertu na popraviště, naposledy se tam setká se svými přáteli. Společně čekají na popravčí četu, která ukončí jejich životy.