KRUPKA - MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
Centrem městského života hornické Krupky bývala Husitská ulice, která v současné době platí za ojedinělou památkovou zónu s náměstím ulicového typu. Tento pro hornická města typický tvar má například i Jáchymov. Název dnešní Husitské ulice se v minulosti několikrát změnil, říkalo se jí Koldicovská podle majitelů panství nebo ulice Františka Josefa podle císaře. Vjezd do města byl ohraničen dvěma městskými branami, dolní Míšeňskou a horní Drážďanskou. V Krupce stávaly honosné měšťanské domy s hrázděným patrem, žili zde řemeslníci a živnostníci. Na náměstí bývala radnice s věžními hodinami a barokní socha patrona Krupky sv. Františka Xaverského. Bohatství hornického města dokazuje výstavba několika kostelů, ve spodní části se nachází špitální kostel sv. Ducha, na Libušíně kostel sv. Anny a ve střední části městský kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí. V horní části stával kostel Všech svatých, který byl na konci 18. století zbořen. Po velkém požáru v roce 1904 shořela většina domů v horním městě včetně pivovaru, další unikátní hrázděné domy byly zbořené v 50. letech 20. století. I přesto si ulice zachovala kouzlo někdejšího královského města jehož atmosféru dokresluje hrad Krupka. Památková zóna Krupky, kterou tvoří ulice Husitská, Horská, Na Hradbách a Libušín byla vyhlášena roku 1992.
Co v městské památkové zóně uvidíte
KOSTEL SV. VÁCLAVA v dolní části Husitské ulice. Malebný, původně evangelický, kostelík vznikl přestavbou z městské jídelny, dokončen byl v roce 1901. Nachází se na někdejším krupském předměstí pod Mlýnským vrchem. Mlýnský vrch, pojmenovaný podle tří mlýnů na drcení cínové rudy, které zde stávaly, sloužil pro dobrý výhled v době třicetileté války (1618–1648) jako stanoviště měšťanské stráže. Jeden z mlýnů byl o mnoho let později přebudován na mlýn obilní a jeho majitel Anton Aspe, toho času starosta Krupky, se významně zapsal do historie města. V letech 1825–1826 nechal spolu s majitelem pozemku Franzem Beckem, vystavět na Mlýnském vrchu výletní restauraci. Splnili tím přání prince Viléma I. Ten se zde i se svým otcem, pruským králem Fridrichem Vilémem III., kochal pohledem na České středohoří a napadlo ho, že je to místo přímo ideální pro vyhlídkový pavilon. Dne 6. března roku 1827 vešlo v platnost, že stavba i vrch se jmenují „Jeho královská Výsost princ Vilém Pruský“. Od té doby se používá název Vilémova výšina. Na prostranství pod vrchem bývaly hospodářské budovy, sladovna, mandl i pekařství. A kovárna. Cech kovářů patřil v Krupce k nejstarším, zaznamenané je potvrzení cechovních stanov radou města a to již roku 1480! V dávné minulosti sloužily kovárny obyvatelům jako místa, kde se nejen vyráběly nepostradatelné nástroje, ale také se tu třeba trhaly zuby a protože byly i stále příjemně vytopené, tak i sdělovaly novinky a různé „drby“. Kostel sv. Václava je opečovávaným chrámem pravoslavné církve.
Do domu rodiny Zmítkových za kostelem se chodí za „Kouzlem Vánoc“. Vyrábí se zde krásné vánoční ozdoby a rozsvěcí vánoční strom.
KOSTEL SV. DUCHA i s přilehlým špitálem pro krupskou chudinu a domem faráře, stával při dolní městské bráně (byla stržena v roce 1851). Dnešní Cínová ulice byla tehdy pouhou pěšinou, po které se vodily kozy a husy na pastvu. Jednolodní kostel s pětibokým kněžištěm byl vystavěný v gotickém stylu, v písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1454. Při velkém požáru, který zachvátil Krupku roku 1538, kostel vyhořel, popelem lehl i špitál a okolních 27 domů. Oheň poškodil kostel i v roce 1629. Do současné podoby byl dostavěn až po rozsáhlé rekonstrukci dokončené ve druhé polovině 19. století. Kostel, který sloužil jako sklad a po desetiletí chátral, se záchrany dočkal na počátku třetího tisíciletí. Novou střechu i fasádu pořídilo město Krupka z dotace ministerstva kultury z Programu regenerace městských památkových zón. Z interiéru, který zdobily novogotické fresky, a který tvořilo převážně barokní zařízení, se bohužel nedochovalo nic, v poválečných letech vybavení zmizelo včetně cenného vyřezávaného oltářního obrazu Seslání Ducha svatého z 15. století. Od roku 2015 je kostel sv. Ducha v majetku města Krupka.
KOSTEL SV. ANNY
V městské části Libušín, kde se prý scházela bájná kněžna Libuše s Přemyslem Oráčem, stojí od roku 1516 malebný kostelík sv. Anny. Svatá Anna je ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků a čeledínů. Kostel navštěvovali krupští protestanté, evangeličtí faráři zde sloužili až do roku 1624. Právě z tohoto období pochází unikátní freska Martina Luthera, kruchta nebo-li kůr se znaky městských cechů a vstupní brána s tepanou mříží. Hřbitov byl založen v roce 1609 a pohřbívalo se na něm až do roku 1884. Po rekatolizaci byl kostel znovu vysvěcen a roku 1640 sem nastoupil katolický farář. Dlouhá léta kostel chátral, původní zařízení včetně oltářů se nedochovalo. Díky snahám a finanční podpoře bývalých krupských rodáků z Německa a mnoha dobrovolníkům se podařilo kostel částečně opravit a v roce 2003 otevřít pro veřejnost. Město Krupka získalo kostel sv. Anny v září roku 2009 a postupně zajistilo opravu střechy, fasády, ohradní zdi a renovaci brány a mříže. V současnosti probíhá restaurování dřevěné kruchty.
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE tvoří dominantu historického jádra Krupky snad již od konce 13. století. Po ničivém požáru, který postihl město roku 1479 byl kostel dlouho renovován, obnoven byl v pozdně gotickém slohu. Mezi místními, kteří byli protestantského vyznání a dávali přednost kostelíku sv. Anny, byl jako katolický svatostánek opomíjen a chátral. Roku 1627 vydal král Ferdinand II. Obnovené zřízení zemské, podle kterého museli měšťané buď přijmout katolickou víru nebo odejít ze země. Krupští luteráni odolávali až do roku 1628, kdy nakonec všichni ke katolíkům přestoupili. Ke zklidnění situace přispěl i příchod vstřícného katolického kněze Jiřího Simonida v roce 1629. Ten se snažil vylepšovat vztahy s měšťany tím, že pořádal bohaté hostiny, kam zval členy rady, obecní starší, varhaníka a učitele z latinské školy. Současná podoba kostela se datuje k rekonstrukci prováděné po jeho vyhoření roku 1633, tedy do druhé poloviny 17. století. Skvosty interiéru jsou svaté schodiště se souborem soch „Ecce homo“ a skříň kostelních varhan od řezbáře Johanna Daniela Ranfta z roku 1759. V průběhu posledních 10 let se kolem této kulturní památky „děly velké věci“. Pořídila se nová střecha a mozaiková okna, zrenovovaly se sochy souboru „Ecce homo“, budova fary z roku 1756 byla zrekonstruována na sídlo Hasičského muzea. Od roku 2015 je kostel v majetku města Krupka a je postupně opravován. V interiéru se restauruje kazetový strop a fresky na stěnách. Zvonice za kostelem pochází z 15. století.
BUSTA MUDr. FERDINANDA ARLTA (17. 4. 1812–7. 3. 1887)
Dne 17. dubna 1812 se v Horní Krupce jako čtvrté ze šesti dětí důlního kováře narodil jeden ze zakladatelů moderního očního lékařství - MUDr. Ferdinand Arlt. Vychodil obecnou školu v Novosedlicích, absolvoval gymnázium v Litoměřicích a vystudoval lékařskou fakultu v Praze. Po studiích vykonával lékařskou praxi a současně působil jako asistent profesora Fischera na lékařské fakultě. Po jeho smrti se stal mimořádným a v roce 1849 řádným profesorem Karlovy univerzity. V roce 1856 přešel na univerzitu do Vídně. V průběhu své akademické dráhy napsal řadu podnětných studií, spoluvydával odborný časopis Archiv für Ophthalmologie a proslavil se skvěle prováděnými operacemi šedého zákalu. Kromě toho dosahoval velkých úspěchů při léčbě šilhavosti. Přestože byl známým a úspěšným člověkem, nezapomínal na svou rodnou obec. Do Krupky jezdíval na prázdniny, léčil zdejší lidi a mnohým z nich pomohl při vážných onemocněních zraku. Kromě toho se věnoval i dobročinnosti. Na podporu chudých žáků školy založil 12. června 1858 nadaci 200 zlatých, jeho pacienti pak sebrali ještě 1250 zlatých. MUDr. Arlt je také autorem i v současnosti v ordinacích lékařů používané tabule na zjišťování ostrosti zraku. Známe ji všichni, jsou na ní písmena v řadách pod sebou od největšího až po nejmenší. Slavnému rodákovi byla roku 1937 odhalena busta u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
HASIČSKÉ MUZEUM sídlí ve zrekonstruované barokní faře vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. K vidění jsou expozice historické hasičské techniky, výstroje i výzbroje doplněné mnoha fotografiemi a písemnostmi. Unikátní jsou historické koněspřežné stříkačky, čerpadla proslulé firmy Flader nebo nástroje používané v minulosti jako jsou trhací háky, sací koše a signální trubky.
HRAD KRUPKA byl vybudován na počátku 14. století jako hraniční pevnost na ochranu města, cínových dolů a obchodní stezky do Saska. Písemně je poprvé zmiňován v darovací listině krále Jana Lucemburského z 10. prosince 1330, ve které věnuje krupské panství svému věrnému dvořanovi, saskému šlechticovi Těmovi I. z Koldic (Timotheus von Kolditz). Koldicové sídlili na Krupce s malými přestávkami až do roku 1504. Významně se zasloužili o rozvoj města a s krupskými měšťany byli takzvaně „jedna ruka“. Což se nedá tvrdit o Šternbercích. Ti získali Krupku od krále Matyáše Habsburského v roce 1615 a až do roku 1710, kdy panství prodali Clary-Aldringenům, vedli s městem celou řadu sporů. Díky jedné rozepři z roku 1694 máme dnes na hradě krásný penzion. Tehdy totiž vrchností dosazený správce horního úřadu Mathes Plattich požadoval po měšťanech zajištění pohodlného obydlí. Radní mu hrdě odpověděli, že ještě nikdy žádnému úředníkovi obydlí nezajišťovali. Zda byla tato troufalost popudem k výstavbě horního úřadu v tehdy již zpustlém areálu hradu se lze jen dohadovat, nicméně v letech 1695-1697 Šternberkové sídlo pro svého vrchního horního úředníka postavit nechali. Budova stojí na stejném místě dodnes. Od poloviny 19. století slouží návštěvníkům města jako restaurace. Ta byla velmi oblíbená, nabízela občerstvení, výhledy do kraje a romantickou květinovou zahradu.V letech 2000-2003 byl celý areál hradu Krupka rekonstruován.
SOCHA SV. FRANTIŠKA XAVERSKÉHO
Svatý František Xaverský (7. dubna 1506 - 3. prosince 1552) bývá pokládán za jednoho z nejvýznamnějších katolických misionářů všech dob. Je patronem misionářů, námořníků a jeden z patronů řádu jezuitů. Mezi jeho atributy patří kříž v ruce, miska se svěcenou vodou, někdy lilie nebo planoucí srdce. Jeho svátek se slaví ve výroční den jeho smrti, tj. 3. prosince. V květnu roku 1680 vypukla v Krupce morová epidemie. Nákazu zavlekl do města krupský měšťan Tobias Behr, který doprovázel písaře Michaela Weinera do Prahy na jednání se Šternberky. Nejdříve podlehla moru celá Behrova rodina. Do prázdného domu se i přes prkny zatlučená okna a dveře vloupali zloději, kteří nemoc rozšířili po celém městě. Na „černou smrt“ zemřelo 327 lidí, tedy asi třetina obyvatel Krupky. Mor se přestal šířit kolem 3. prosince, na svátek jezuitského misionáře sv. Františka Xaverského. Krupští tak přisoudili tomuto světci rozhodující zásluhu na potlačení epidemie a začali ho uctívat jako patrona města. Jeho barokní socha z roku 1717 se stala symbolem Krupky. Své místo má ve středu krupského náměstí, dnešní Husitské ulice, naproti bývalé radnici. Dříve se nacházela u sochy kašna, která sloužila dobrovolným hasičům jako zásobárna vody na hašení požárů. V roce 1992 byla Husitská ulice vyhlášena městskou památkovou zónou, její symbol, barokní socha sv. Františka Xaverského, byla převezena k renovaci a na své místo před budovu muzea navrácena roku 1997. V červnu roku 2016 se při opravě silnice uvolnil v horní části Husitské ulice finišer a nekontrolovaně se řítil z kopce dolů. Stavební stroj bez řidiče zastavila socha sv. Františka Xaverského a také řidič dopravního válce, který svůj stroj pohotově postavil finišeru do cesty. Patron Krupky tak po téměř 300 letech své obyvatele opět zachránil. Poničená socha sv. Františka Xaverského byla odvezena do depozitu, odkud putovala do restauratérské dílny mistra Radomila Šolce z Bylochova u Snědonic nedaleko Úštěku. Mříže byly opraveny firmou Houska a Douda z Buštěhradu. Slavnostní odhalení restaurované sochy sv. Františka Xaverského proběhlo 3. 12. 2018.
INFOCENTRUM HORNICKÉ KRAJINY KRUPKA bylo vybudované v rámci sasko-českého projektu ArchaeoMontan v letech 2017-2018 jako místo, které poskytne informace a propagační materiál k historii hornictví v Krušných horách a k zápisu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Nabízí expozice dokumentující dobývání cínové rudy v krupských revírech, výstavu ke slavné historii Krupky a výstavu o významu Krušnohorského hornictví. Zajímavá je sbírka rud, které se těžily v nejbližším okolí města, atrakcí je model původního středověkého hradu nebo figury středověkých horníků v životní velikosti.
