Prohlídky
Prohlídka baziliky Panny Marie Sedmibolestné je možná ve všední dny:
úterý, středa, pátek od 9 do 16 hodin
a ve dnech pracovního klidu: sobota, neděle od 10 do 16 hodin.
V pondělí a ve čtvrtek je zavřeno.
Skupinové prohlídky je nutné domluvit telefonicky, kontakty na webu: http://katalog.dltm.cz/web/farnosti/1727
Rozpis mší a bohoslužeb je k dispozici vždy na aktuální měsíc na webu: http://www.marianske-radcice.com
Bazilika Panny Marie Sedmibolestné se nachází na Mariánském náměstí v centru města Krupky v části s názvem Bohosudov. Hlavní vchod je z Koněvovy ulice.
Co uvidíte než vstoupíte do chrámu
Již v prvních okamžicích po překročení prahu hlavních dveří vás překvapí ticho a klid. Bazilika je obklopená ambity se sedmi kaplemi, které symbolizují sedm bolestí Panny Marie. Kaple byly vybudované z darů šlechtických rodů a měst, což připomínají jejich názvy: Teplická, Litoměřická, Osecká, Duchcovská, Bleylebenů, Kolovratská a Sasko-Lauenburská neboli Zákupská. V ambitech uvidíte bohatě vyřezávané barokní zpovědnice, lunety (nástěnné malby) zobrazující různé výjevy z historie kostela, například povýšení na Baziliku minor v roce 1924, nebo vzácný náhrobek Sabiny z Vřesovic, matky Volfa Viléma z Vřesovic, pána na Krupce, z roku 1518. Z vnější části zdobí baziliku sochy apoštolů sv. Petra se zlatým klíčem a sv. Pavla se zlatým mečem na průčelí, nad vchodem socha Piety a na bočních stranách sochy českých patronů. V zahradě je kaplička, která zastřešuje pramen se zázračnou vodou.
Vstupné
Vstupné do baziliky Panny Marie Sedmibolestné je dobrovolné.
Výzdoba chrámu
Kostel je jednolodní se třemi páry postranních kaplí. Prostoru dominuje hlavní oltář od mistra řezbáře Franze Tollingera z let 1704–1714. Oltář byl vytvořen podle oltáře v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Pod baldachýnem neseným čtyřmi točitými sloupy s girlandami ukončenými postavou ukřižovaného Ježíše na zeměkouli, je oboustranný oltář s řezbami apoštolů. Postranní oltáře svatých, Jana Nepomuckého, Barbory, Anny a Josefa mají obrazy od malíře Ignáce Raaba. Bohatě zlacená kazatelna s figurami evangelistů byla dokončena v roce 1714. Součástí barokního interiéru jsou varhany z roku 1734, zdobené sochami sv. Cecilie, krále Davida a anděly s hudebními nástroji. Vyřezávané chrámové lavice jsou z roku 1730. V bohosudovské bazilice je celkem 5 zvonů. Ten největší má hmotnost 1479 kg a byl ulit mistrem Richardem Heroldem z Chomutova.
Od kapličky k barokní bazilice
Historie poutního místa
Pro výstavbu kapličky a vznik pozdějšího městečka jsou klíčové dvě události. Tou první je vypálení kláštera řádu strážkyň Božího hrobu ve Světci husitskými hordami a tou druhou je bitva Na Běhání u Ústí nad Labem, kde se 16. června roku 1426 střetla vojska husitů Prokopa Holého a míšeňských křižáků markraběnky Kateřiny. Uprchlé řeholnice ze zničeného světeckého kláštera se ukryly v lesích v místech dnešního Bohosudova. To jediné, co na útěku zachránily, byla soška Panny Marie s umírajícím Kristem v náručí (tzv. Pieta). V těžkých podmínkách řádové sestry jen těžko přežívaly, trpěly hladem a zimou, podléhaly nemocem. Poslední z nich před smrtí ukryla drahocennou sošku do kmene staré lípy u vyvěrajícího pramene vody. Bitva Na Běhání (mezi Hrbovicemi a Předlicemi) skončila pro saské vojsko pohromou. Husité jasně zvítězili a ustupující křižáky pronásledovali až na území, kde dnes stojí bohosudovský kostel. Tam se jim postavilo na odpor asi 300 lužických rytířů ze Zhořelce (Görlitz), které do bitvy povolal tehdejší pán na Krupce Albrecht z Kolditz. Těchto 300 bojovníků mělo krýt ústup svých druhů krupským průsmykem, husité je však do jednoho pobili. Místní lidé padlé rytíře pohřbili u staré lípy a chodili se k jejich hrobu modlit. Tolik písemně doložená fakta. Zázračné schopnosti bohosudovské Piety, uzdravující pramen, stavbu kapličky a vznik poutní tradice spojuje legenda o zázraku u staré lípy.
Pověst o zázračné sošce
V den svátku Panny Marie se vydala děvečka z místního statku k prameni u hrobu křižáků vyžínat trávu. Náhle se jí kolem ruky ovinul had, dívka s leknutím vykřikla a zdvihla paži i s hadem ke koruně staré lípy, kde se zjevila zářící soška Panny Marie. Svitem omámený had sjel z dívčiny ruky a odplazil se pryč. Hospodář, kterému děvečka příhodu vyprávěla, se i se sousedem vydali k lípě, kde našli sošku. Po poradě s farářem byla slavnostně umístěna v krupském kostele. Avšak druhý den zmizela a objevena byla opět v kmeni lípy. To se opakovalo ještě dvakrát. Lidé usoudili, že je Boží vůlí, aby zázračná soška Panny Marie zůstala na místě, kam se vrací. Postavili pro ni tedy u pramene dřevěnou kapličku.
Významné události v datech
1507: majitel krupského panství Albrecht Kolovrat Libštejnský zahajuje na místě původní dřevěné kaple stavbu kamenného kostela. 1515: kostel, dokončený majitelem kyšperského panství Albrechtem z Vřesovic, je dne 14. října slavnostně vysvěcen olomouckým biskupem Martinem Nikopolským. 1584: Jiří ml. z Lobkovic zahajuje rozsáhlou rekonstrukci původního kostela a obnovuje poutě. Při opraveném kostele byl ustanoven farář. 1591: Jiří st. Popel z Lobkovic daruje kostel jezuitské koleji v Chomutově. 1610: dne 8. září se koná první výroční pouť za účasti pražského arcibiskupa Karla z Lemberka. 1618: zrušení řádu jezuitů, jezuité ukrývají v Duchcově zázračnou sošku. 1621: po bitvě na Bílé hoře je kostel Bolestné Matky Boží navrácen jezuitům. V době třicetileté války byl kostel několikrát vypleněn, mariánskou sošku ukrývali jezuité v Praze, Chomutově i Litoměřicích. Do kostela v Šajnu se vrátila až roku 1651. V 17. století je Šajn již známé poutní místo, počet procesí i poutníků se rok od roku zvyšuje. 1665: jezuité přebírají rodový majetek Bleylebenů, který jim ve své závěti odkázala Anna Marie, vdova po Alexandru Regnierovi von Bleyleben, majiteli soběchlebského panství. 1679: jezuité opravují a rozšiřují svou rezidenci do podoby v jaké ji známe dnes, patrové čtyřkřídlé budovy s dvorem uprostřed. Vzniká zde latinská škola se čtyřmi třídami. V letech 1701 až 1706 nechávají jezuté vystavět nový chrám, větší a krásnější. Stavbou byli pověřeni slavní stavitelé italského původu žijící v Litoměřicích, Giulio Broggia a Octavio Broggia (otec a syn). 1773: papež Klement XIV. ruší jezuitský řád (Tovaryšstvo Ježíšovo). Kolej v Šajnu byla rozpuštěna. 1786: kněz, pedagog a později litoměřický biskup Ferdinand Kindermann vymohl na císaři Josefu II., aby se kostel Bolestné Matky Boží stal lokálií (lokálie je duchovní správa s knězem mimo sídlo farnosti) a později probošstvím (1798). 1814: papež Pius VII. obnovil Tovaryšstvo Ježíšovo, tedy jezuitský řád. 1852: císař František Josef I. svěřil majetek bohosudovského kostela do neomezené správy litoměřickému biskupství. 1924: litoměřický biskup Josef Gross zařídil u papeže Pia XI. povýšení kostela na Baziliku Minor. 1952: komplex komunisty zrušeného biskupského gymnázia získala československá armáda. 1968: bohosudovský areál obsazuje až do roku 1991 sovětská posádka. 1993: v červnu se v bazilice Panny Marie Sedmibolestné koná koncert na oslavu znovuotevření školy, výuka v obnoveném Biskupském gymnáziu Bohosudov byla slavnostně zahájena 1. září. 1993: v podobě městských slavností s názvem Mariánské poutní slavnosti je obnovena poutní tradice.
Slavní návštěvníci
Za uzdravením přijelo do bohosudovského kostela i mnoho významných osobností. Byli tu: Marie Manrique de Lara y Mendoza s dcerou Polyxenou z Lobkovic, Jan Jiří III. Saský, Anna Marie Františka Toskánská, August III. Polský, Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, Johann Wolfgang Goethe, Fridrich Vilém III., Vilém I. Pruský, Jan Neruda, Ferdinand I. Dobrotivý.
Současnost
Dne 21. září 2014 se konala poutní slavnost spojená s uctěním památky P. Josefa Cukra SJ, dlouholetého duchovního správce Bohosudova a čestného občana města Krupka (zemřel 26. června 2014 na Velehradě). Při poutní mši svaté zazněla Missa Solemnis Miloše Boka, po bohoslužbě byla při vstupu do areálu biskupského gymnázia odhalena P. Cukrovi pamětní deska. Areál od té doby nese jeho jméno.
O historii biskupského gymnázia se dozvíte více na webu školy: http://www.bgbzs.cz
Bazilika Panny Marie Sedmibolestné byla v roce 2018 prohlášena za národní kulturní památku.
