HORNICKÁ KRAJINA KRUPKA
Krupka je pokládána za nejstarší naleziště cínu ve střední Evropě, cín se zde těžil po dobu 800 let. Zdejší hornická krajina je výjimečná mimořádným množstvím pozdně středověkých až raně novověkých důlních děl. Krupské těžební revíry patří k nejstarším v Krušných horách. Dobývala se tu především cínová ruda (kasiterit), měděné rudy a později molybdenit, draselný živec i fluorit.
DŮLNÍ REVÍR KNÖTEL - nejrozsáhlejší revír krupské oblasti na těžbu cínové rudy, molybdenitu a draselného živce. Rozkládal se v prostoru pod dnešní lanovou dráhou na Komáří vížku. Revír Knötel byl od 14. do 19. století rozfárán mnoha menšími nehlubokými důlními díly, jejichž pozůstatky v podobě odvalů jsou v terénu patrné dodnes. Hlavní štoly Večerní hvězda, Václav, Barbora a Prokop byly prohlášeny kulturními památkami. Těžba skončila roku 1956. Poblíž štoly Barbora se nachází propadlina Zwickenpinge, která zde existovala již začátkem 16. století.
DŮLNÍ REVÍR PREISSELBERG - ležel západním směrem od Krupky, z písemných pramenů známý již ze 16. století. Většího významu dosáhl revír před druhou světovou válkou a také v 50. a 60. letech 20. století, kdy zde bylo objeveno nedotčené ložisko cínových rud. Těžilo se ve třech štolách Preisselberg I, II a III. Stará preisselberská pinka představuje povrchovou dobývku se zhruba 3 metry vysokými stěnami.
DŮLNÍ REVÍR STEINKNOCHEN - historicky nejvýznamnější krupský těžební revír. Nacházel se nad Krupkou a zasahoval až na Komáří hůrku. Od konce 17. století byl nejvýnosnějším důl Glatz s žentourovou jámou, ze které se těžilo až do hloubky 200 m. Hlavní štolou se od poloviny 19. století stala štola Martin, která sleduje žílu Lukáš, nejdelší cínovou žílu ve střední Evropě. Nejstarší štolou je dědičná štola Dürrholz, písemně doložená ve 2. polovině 15. století.
PROHLÍDKOVÁ ŠTOLA STARÝ MARTIN
Jak se v dávné minulosti dobývala cínová ruda? Jak byli horníci oblečeni a s jakými nástroji pracovali? Jak se razila důlní díla a jak se chodby a prostory zabezpečovaly a vyztužovaly? Odpovědi na tyto otázky nabízí prohlídková štola Starý Martin, která funguje celoročně jako muzeum hornictví se stálou expozicí historické i současné důlní techniky, sbírkou minerálů, důlních kahanů, dýchacích přístrojů a pracovních nástrojů. Ve venkovním muzeu jsou vystavené různé důlní dopravní prostředky a vozíky.
KOMÁŘÍ VÍŽKA - ve středověku stávala na vrchu zvonice, která oznamovala horníkům začátek a konec pracovní doby. Roku 1857 byla k původní kamenné věži přistavěna výletní restaurace. Největším povrchovým pozůstatkem po dolování v krupeckém revíru je Velká pinka těsně pod vrcholem Komáří vížky. Jde o rozsáhlou terénní prohlubeň s hloubkou až 75 m vzniklou propadem vytěžených prostor.
Součástí Hornické krajiny Krupka je také městská památková zóna - Husitská ulice, kde je každý den otevřené Infocentrum Hornické krajiny Krupka. K dispozici je zde průvodce a mnoho propagačních materiálů. Infocentrum je zároveň výchozím bodem naučné stezky Po stopách horníků.
