Ráj všech turistů, to je Komáří vížka! Ideální cíl výletů pro cyklisty i chodce. Jsou tu značené i neznačené cesty, stezky, vyhlídky, odpočinková místa i restaurace.
Turistické trasy
Komáří vížka je křižovatkou hned několika značených turistických tratí: červené, modré, zelené a žluté.
Červenou značkou je značená trasa Krušnohorské magistrály, která začíná nedaleko Hory sv. Kateřiny, vede kolem vodní nádrže Fláje, přes Komáří vížku až na Děčínský Sněžník.
Modrá značka vede od státní hranice do Fojtovic, přes Komáří vížku na Fojtovickou pláň, kde pokračuje směrem dolů ke zřícenině hradu Kyšperk a pak k vlakové stanici Bohosudov. Na modrou se také napojíte pokud se z Komáří vížky vydáte po Sedmihůrské cestě až k rozcestí Pod Loupežníkem. Odtud vás modrá dovede do krupské památkové zóny, Husitské ulice.
Žlutá značka značí trasu z Dubí přes Komáří vížku, kolem lyžařského areálu do Horní Krupky a odtud po staré hornické stezce do městské památkové zóny Husitské ulice.
Přes Komáří vížku vedou také nově vyznačené okruhy Stezky Českem, červený, modrý a žlutý.
Přes Komáří vížku vede značená cyklotrasa č. 23, která s menšími odchylkami kopíruje Krušnohorskou magistrálu. Do hor vedou přes Krupku ještě cyklotrasy č. 3009 a č. 3087.
Hotel Komáří vížka nabízí ubytování, restauraci s českou kuchyní, vyhlídkovou terasu, stánek s občerstvením a prodejnu se suvenýry. Je zde také dobíjecí stanice pro elektrokola.
Komáří vížka je vyhledávaným výletním cílem. Všemi směry odtud vedou turistické trasy vhodné jak pro pěší, tak pro cyklisty. Živo je tu po celý rok za každého počasí. Zdatnější výletníci si sem mohou vyšlápnout, kdo si netroufá, může na Komárku vyjet autem nebo se nechat vyvézt lanovou dráhou.
Komáří hůrka, německy Mückenberg, byla jedním z nejstarších důlních revírů v okolí Krupky. Roku 1553 nechal bergmistr David Koith vystavět na vrchu kopce kamennou zvonici, odkud se horníkům vyzváněl nástup na fárání a večer konec pracovní doby. Zvon ulil známý mistr Tomáš Jaroš z Brna. K názvu hory se sice váže pověst o loupežníkovi, který ukradl místní stařence krávu a za trest ho uštípali komáři, ale ve skutečnosti nemá místo s komáry nic společného. O původu názvu existuje více teorií, jedna ho spojuje s hornictvím, jedna s výrazem vrtošivý, náladový a další s posvátným místem lužických Srbů.
Silnice z údolí do hor byla dokončena roku 1852 a v hlavě správce hraběcího polesí Raimunda Zechela se zrodil nápad. Koupil starou hornickou zvonici a přistavěl k ní výletní restauraci. Zprovoznil ji v roce 1857 a do hor začaly proudit davy návštěvníků. Z tehdy přístupné 17,5 metrů vysoké vyhlídkové věže si výhled na České středohoří, Krušné, Lužické a Jizerské hory a za příznivého počasí i na horu Říp, užívaly i slavné osobnosti. Např. vrchnost Clary-Aldringenové, saská královská rodina, cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt, básník Johann Wolfgang Goethe nebo skladatel Richard Wagner.
Na konci 19. století měla Komáří vížka 16 domů. Místní lidé docházeli za prací do cínových dolů, živili se také jako dřevorubci a lesní dělníci. Ti podnikavější a majetnější s rozvojem turismu provozovali hostinskou činnost.
Lanová dráha
V roce 1952 byla dokončena dvousedačková lanová dráha, která z Bohosudova do hor a zase zpět vyvezla již miliony cestujících. Lanovka je v provozu dodnes, má status kulturní i historické památky a jinde na světě už takovou nenajdete!
Tip na hezký den v horách
Tipem na hezkou procházku krušnohorskou přírodou je cesta z rozcestí pod Komáří vížkou, kolem penzionu sv. Hubert až k Sedmihůrské vyhlídce. Jde se po "asfaltce" cca 2 km.
Na podzim se do hor jezdí pouštět draky. Drakiádu pořádá každoročně Sdružení za obnovu Fojtovic, ale kdo si troufá, může pouštět draky na vlastní pěst.
Současnost
Komáří vížka je centrem turistického ruchu ve východním Krušnohoří. Nachází se v Hornické krajině Krupka, která je součástí památky UNESCO.
V roce 2019 byla Hornická krajina Krupka jako součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.