Kam v Krupce s dětmi
Pro rodiče s dětmi je v Krupce spoustu dětských hřišť. Přímo v centru jsou dvě dětská hřiště v parku Herty Lindnerové. Velká hřiště s prolézačkami, klouzačkou, houpadly a kolotočem jsou v Bohosudově na městském stadionu, na zahradě restaurace Na Střelnici a na terase restaurace MaxiClub Koloseum. V Unčíně je hezký herní prostor pro děti u restaurace pod Kaštany a v Nových Modlanech je velké hřiště v ulici Pod Dolní drahou. Dětská hřiště jsou také na všech místních sídlištích.
PARK HERTY LINDNEROVÉ
Rozlehlý městský park přímo v centru města je určen pro všechny! Děti si zde užijí spoustu zábavy na dvou hřištích. Jedno je určené pro nejmenší děti, mají tu pískoviště, houpačky, klouzačku a houpadla. Větší hřiště s houpačkami, prolézačkami a skluzavkami je vhodné pro starší děti. V parku je oplocený prostor pro volné venčení pejsků s lavičkami a odpadkovými koši. Sportovci mají možnost využít víceúčelové hřiště na basketbal, volejbal a nohejbal. Klíče jsou po domluvě k vyzvednutí u obsluhy restaurace MC Koloseum, která se nachází u parku. Na několika místech jsou venkovní posilovací stroje. Posedět na lavičkách je možné v celém areálu parku, včetně u pomníku Herty Lindnerové nebo u jezírka. Busta Herty Lindnerové je dílem sochaře Pavla Kartáka. Park byl po revitalizaci slavnostně otevřen roku 2015.
Prohlédněte si dětská hřiště a park
HERTA LINDNEROVÁ
Herta Lindnerová se narodila dne 3. listopadu roku 1920 v Bohosudově do smíšeného manželství. Otec Heinrich byl německé národnosti, matka Anežka české. Vyrůstala v době, kdy se většina německých starousedlíků v pohraničí hlásila k Henleinově SdP (Sudetoněmecká strana, začleněná roku 1938 do NSDAP), podporované hitlerovským Německem. Našlo se zde však i mnoho Němců, kteří zastávali protinacistické názory. Mezi ně patřil i Heinrich Lindner, horník a aktivní člen komunistické strany. Herta byla již od dětství ovlivněna jeho politickým smýšlením. V 17 letech se podílela na vedení bohosudovské pobočky Německého svazu mládeže, který úzce spolupracoval s Komunistickým svazem mládeže. Hlavní ideovou náplní svazů bylo šíření protihitlerovských myšlenek, snaha o porozumění mezi Čechy a Němci. Po přijetí Mnichovské dohody roku 1938, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu, se zde české obyvatelstvo stalo národnostní menšinou, která neměla žádná práva. Vše české bylo zakázané. Začalo také hromadné pronásledování a zatýkání antifašistů, ať už českých či německých. Hertu, která pracovala jako prodavačka v Drážďanech, zapojil do odboje její otec. Podílela se na přípravě a distribuci letáků, vybírala peníze na podporu rodin zatčených kolegů, působila jako „spojka“ mezi Drážďany a odbojovou skupinou vedenou bývalým starostou Ústí nad Labem Leopoldem Pölzlem. V roce 1940 spoluzakládá se svými přáteli horolezecký spolek s názvem „Lindenbrüder“ (Lipoví bratři). A stává se jeho vůdčí osobností. Parta mladých „horolezců“ do hor opravdu jezdila, a to hlavně proto, aby tam ve skalách budovala, doplňovala a vybírala tzv. mrtvé schránky, úkryty na vzkazy a ilegální materiály. K Lipovým bratrům patřilo 29 mladých lidí z Teplicka, Mostecka a Ústecka. Od roku 1941 prodává Herta Lindnerová v lahůdkářství Franze Sedlaka v Teplicích-Trnovanech, odkud jezdí domů, k rodičům do Bohosudova. Večer 26. listopadu 1941 vpadlo k Lindnerům liberecké gestapo a odváží Hertu i jejího otce. Dne 12. března 1942 byla Herta a s ní čtyři její spolubojovníci, převezeni do berlínské věznice pro politické vězně Plötzensee. Při soudním procesu, který se konal 23. listopadu 1942 u berlínského lidového soudu, byli obžalováni z velezrady ve prospěch nepřátel nacistické Říše, z organizování komunistické propagandy, z přípravy a distribuce letáků, z vybírání finančních prostředků pro ilegální stranickou organizaci a podporu osob pronásledovaných nacistickým režimem. Rozsudek zněl: trest smrti. Dne 29. března 1943 vedou Hertu na popraviště, naposledy se tam setká se svými přáteli. Společně čekají na popravčí četu, která ukončí jejich životy.